Temná noc jak čerň z Balakomu

Vlaky, co  vykolejí trasou domů

Cestujem tolik sami vesmírným konvojem

Ostrožná dá nám nocleh, přespal tam Beethowen

Co rodí se uvnitř, co počato je nad Opavou?

Transfery nesou vzruchy, burácejí hlavou

Než orchestr spustí hudbu klonovanou nebem

Atomy olova pohltí zvuk můj všechen

V záchvatu šílenství, v mukách lidství

Povstává sonáta,   zrozená na bojišti

Sám v tichu alejí   bitvě beze zbraní

Na kordy zápasí život a umírání

Hlasy se linou z ústy mediček fakultní nemocnice

Flirtují s rakovinou, Gogh kreslí Slunečnice

A mé rána jsou nejasná  a zítřky bez obrysu

A stěží přečíst lék z tohoto recepisu

Na minci  čokolády z linky Opavie

Je závoj svatební utkán z alobalu

Ostrojský učeň rozechvěn z onanie

Sní o spojařce z intru a  na lásku si hraje

Pane dejte mi vaši bílou hůl lehce duralovou

Neznám role, kdo že je tu slepý?

V pivce u Nakladní mám svůj stůl s modří lagunovou

Jenom vědět jak  se dají slepit střepy

Možná jen chodím furt dokola

Cizinec jezdící stále kolem opavského kruhu

Jako kyselina chutná tahle Kofola

Jak věznice na Krnovské, když tě šoupnou do brlohu

Slyším lesbien show  z ženské basy na Olomoucké ulici

Nerudovskou touhu z klece mříží vyjít ke hvězdám

Osudovou znít nad mou manželskou ložnicí

Soud promine trest, konečně budu sám.